Horor

18. července 2012 v 13:25 |  Básně
V černější tmě nekonečné noci
pomalu tápají nevidoucí mloci
plazí se přes větvě uvadlých stromů
odnikud nikam, neví co je domů

vysoko na nebi hvězdy jim mrkají
snad pro ně pláčou, snad se vysmívají
v rakvi se krčíme když přejdou nad námi
živí se převážně-mršinami

chlorové větry mrtvé oblohy
zpívají si o zatracení
radši se nedívejte pod nohy
podivně tam šumí, pění

chodí tu zvířata bez kůže
a hůř-i lidí bez duše
jednou se zakousnou a pak už nepustí
za sebou vlečku z vnitřností

kráva a jelen srostlí v jedno tělo
co jenom zabíjet, mrzačit by chtělo
jsou nejlepší, co se tu poznat dá
v světě kde všechno se rozpadá

děsná živá hmota tekoucí
beztvará přelévá se za tebou
z ní ruce, nohy trčící
chytnou tě, přisunou za hlavou
za jednou ze sta či z tisíce snad
tenhleten tvor zná jenom věčný hlad

jak vůbec tenhle svět existovat může?
Snadno, je zformován z každé lidské duše
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama