Pouštní lev

22. července 2012 v 17:48 | T+D |  Bestiář
Název druhu: Pouštní lev
Výška: 1,7 - 2,4 m
Váha: 80-130 kg
Délka života: 60 let
Biotop: poušť, polopoušť
Potrava: masožravec, v případě nouze i mrchožrout

2) Vzhled


Značný pohlavní dimorfismus - samci jsou obecně větší, rozložitější a odolnější. Samice jsou štíhlejší, menší a mrštnější a jejich způsob boje a obživy - což je pro ně totéž - tomu odpovídá. Je u nich poměrně časté, že se vyskytnou s více končetinami - čtyři ruce, dva ocasy atd. Přírůstek končetin je vždy souměrný (může tedy mít 4 nebo i 6 rukou, ale nikdy 3 nebo 5) a netýká se nohou. Více hlav se objevuje pouze vzácně. Obě pohlaví jsou ale každopádně svalnatá a šlachovitá.

Srst je hrubá a délka záleží na klanu. Ačkoli by se zdála delší srst jako nevýhoda, v pouštích je v noci stejný mráz jako ve dne vedro a některé klany se specializují na noční život. Tomu ostatně i nahrává tmavomodrá barva, kterou srst má, ačkoli její barva se částečně liší v závislosti na prostředí. Někde je světlejší a jinde přechází až do tmavě fialové. Občas se také rodí jedinci s černou srstí, kterým je v jejich mytologii připisován velký význam - slovo, které je označuje, lze volně přeložit jako "Zároveň obdarovaní i prokletí".

Srst má většina jedinců upravenou například splétáním do složitých copů nebo do jednoduchých vzorů. Lze předpokládat, že vzhledem k tomu, že oblečení příliš nenosí, plní toto krášlení tak trochu funkci módy a zároveň naznačuje společenské postavení. Ne každý si může dovolit trávit půl dne péčí o vzhled. Samci mají bohatou hřívu stejné barvy jako zbytek srsti, případně o odstín tmavší.

Poměrně časté jsou také v srsti stříbrné znaky, které mohou mít podle polohy a tvaru různé významy, od označení klanu přes označení bojovníka až po jistý druh vyznamenání. Jejich původ je nejasný, nějakým způsobem je vytvářejí kmenoví šamani.

Hlava je zcela lví s hluboko posazenýma očima kvůli ochraně před pískem a dobře ozubenou tlamou. Nasedá na jinak celkem humanoidní tělo pokryté už zmíněnou hrubou srstí. Končetiny jsou čtyřprsté s protistojným palcem na rukou, hmatovými polštářky, které umožňující neslyšnou chůzi a výsuvnými drápy na předních a zadních končetinách. Prsty jsou tvarem spíše lidské a umožňují manipulaci s předměty. V ocasu nebo ocasech mají cit a dokážou jimi volně pohybovat a dokonce je i používat jako zbraně.

3) Povaha

Je to horkokrevný národ dělící svět na "my" a "všichni ostatní", přičemž všichni ostatní jsou tu proto, aby byli pobiti, okradeni a případně znásilněni. Jsou prudcí v řeči i činech, ale mají velmi pevné pojetí cti, která se ale vztahuje jen na jejich druh - boj s ostatními se pravidly cti už řídit nemusí. Přesto se už několikrát stalo, že byl příslušník jiného druhu do jejich komunity přijat - jeden případ za všechny byl bojovník, který před tím než byl zasažen otrávenou střelou, stačil pobít polovinu klanu. Z otravy se vylízal a vedení klanu chtělo mít takového bijce na své straně.

Jejich povaha je v mnohém diktována prostředím, ve kterém žijí. Poušť je nemilosrdná a neposkytuje mnoho příležitostí k obživě. Bojovnický způsob života je způsob, jak si zajistit přežití nejsilnějších - protože slabí se neuživí. Klany jsou relativně volná rodinná uskupení a jednotliví jedinci si svoji svobodu cení velmi vysoce. Jsou i takoví, kteří se rozhodnou od klanu odejít a být úplně svobodní - a úplně sami. Jsou hrdí, odvážní a mají své pojetí cti, ale jsou to strašní nepřátelé a jsou nepřátelé prakticky každého, koho potkají, včetně ostatních klanů svého druhu. Zajatce neberou - nebylo by je čím krmit. Cení si práci a čin nad slova a takový přístup je u nich oceňován.

Jsou často pyšní a mají sklony ke své škodě podceňovat nepřátele.

4) Etologie

Chování k jiným druhům se dá v podstatě popsat jako "cizinec=oběť=večeře". Mezi klany není nikdy uzavíráno nic jako mír, slovo pro mír v jejich jazyce ani není. Přesto mají meziklanové šarvátky trochu jiný, ritualizovanější charakter a nedochází tam k tolika úmrtím. Často jde o souboj náčelníků, kdy vítěz povede oba klany, jindy jde jen o to zahnat ty druhé dost dlouho na to, aby se dalo jejich ležení vyrabovat. Tyto nájezdy jsou také způsob, jak se šíří geny napříč klany.

Uvnitř klanu je struktura relativně volná, ale její dodržování je vyžadováno. Klan má většinou jen jednoho šamana případně s učedníkem či pomocníkem nebo dvěma, protože tenhle dar je u tohoto druhu relativně vzácný. Šaman se stará o přechodové rituály, léčí, předpovídá a radí a stojí poněkud stranou klanové struktury - rozzlobit si ho nechce nikdo, ani vůdce. Sám vůdce je vybírán hlavně podle zkušeností a způsob výběru se liší klan od klanu. Většinou má jako poradní orgán nejstarší příslušníky kmene (senilita se u tohoto druhu nevyskytuje).

O stupínek níž stojí - v případě že je na to klan dost velký - vůdci jednotlivých smeček. Kořist je v poušti příliš vzácná na to, aby mělo smysl lovit ve velké skupině, proto jednotlivé smečky fungují nezávisle a někdy se ke klanu vrátí až za řadu měsíců po odchodu obtíženi nejen masem, ale i zlatem, zbraněmi a další kořistí.

Další na řadě jsou bojovníci, kteří představují početně největší skupinu příslušníků klanu. Bojovníkem je vlastně každý, kdo je toho fyzicky schopen.

A poslední v hierarchii jsou ti, kdo zastávají funkce nezbytné, ale nebojové, často pro nějakou vadu nebo zranění. Zranění válečná se považují za čestná a jejich nositelé stále za bojovníky, i když už ne aktivní. Mezi tyto poslední funkce patří péče o mláďata, příprava stravy, udržování ležení a další. Tyto funkce nejsou rozděleny podle pohlaví, protože pouštní lvi mezi pohlavími vlastně žádný rozdíl nedělají.

Pokud jde o proces tvorby mladší generace, povětšinou žádná pravidla pro párování neexistují a je to otázka toho, kdo si koho chytí a dokáže tak svou bojovou zdatnost, přičemž v tom žádné pohlaví není omezeno. Vesměs je ale limit tří druhů/družek na osobu a taková pouta málokdy trvají déle než pár dní potřebných k opakovaným pokusům o zplození potomka. Mladí jsou pak vychováváni klanem a své biologické rodiče ve většině případů ani neznají.

Čest je mezi nimi velmi důležitá. Nikdy nelžou. Nikdy příslušníka svého druhu nenapadnou zezadu nebo v přesile, vždy se snaží o boje jeden na jednoho. I malá urážka je často důvodem k souboji, protože uražený ji považuje za skvrnu na cti. Tu je třeba smazat tím, že veřejně předvede svou odvahu - pustí se do boje, ve kterém může zemřít. Preferují přímý a otevřený přístup ke všemu bez zbytečných kliček, diplomacii prakticky neznají a vyjednávání nebo smlouvání také ne. Neznají ani obchod - prostě si vezmou co chtějí, nebo se o to aspoň pokusí.

5) Kultura

Pokud jde o jejich náboženství, je polyteistické, ale jména a pozice jednotlivých bohů se liší případ od případů, ačkoli někteří bohové mají tendenci se objevovat více než jiní. Věří, že opravdu velcí bojovníci po smrti mohou božství dosáhnout a pak bdí nad svým klanem a střetávají se s jinými velkými bojovníky klanů jiných. Tak je pro ně smrt vlastně jen postup do vyšší ligy a vesměs se jí nebojí - pokud zemřou čestně a v boji, nemají se podle svého přesvědčení čeho bát. Mnoho jejich nepřátel je ovšem zase přesvědčeno o tom, že skončí v pekle anebo otamtud možná na svět přišli.

Umění příliš neznají, leda v omezené míře s magickým a votivním významem. Klany bývají kočovné a tak je každý omezen na tolik majetku, kolik dokáže unést, takže vše, co není nezbytně nutné k přežití, musí pryč. Obyčejně si stavějí stany nebo jiné dočasné přístřešky, architekturu neznají a pravděpodobně by to slovo považovali za sprosté.

6) Schopnosti a dovednosti

Řečeno stručně, jsou to válečníci skrz naskrz. Není pro ně rozdíl mezi lovem zvířat a lovem jiných myslících druhů. V boji zblízka jsou opravdu velmi dobří, ale vesměs opovrhují střelnými zbraněmi nebo netradiční taktikou, což jim může čas od času přinést ošklivé překvapení. Mají přirozený talent pro boj více zbraněmi najednou, zvlášť ti vícerucí.

Jsou to dobří lovci a na svou velikost umí být překvapivě tiší a nenápadní. Umí se plížit a při boji spolupracují, jsou rychlí, silní a obratní a dokážou skákat až neuvěřitelně vysoko a daleko.

Jsou i zruční, ale nejsou to řemeslníci, vyrábějí jen ty nejzákladnější věci a většina jejich majetku je obvykle naloupená.

 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama