Prach

18. července 2012 v 12:12 |  Básně
přišli jsme na svět
zakletí do vět
nemůžem už nikdy zpět
své si máme vytrpět
Proč? Jen tak.

tajný pohled směrem nebe
pak musíme rozdat sebe
to co jsme, ne to co známe
to není nic, nic nemáme
A ze všeho nejmíň sebe.

Jediné co smíme mít
naději že bude klid
že dopadnou na hrob věnce
ukončí se existence
A nám už to bude jedno neboť tvůbec
nebudem.

Můžeme i vědět víc
pochopit že nejsme nic
je jen zákaz, žádné smíš:
prach jsi a v prach se obrátíš
Tak proč se s tebou obtěžovat?

Prokletá je naše mysl
když musíme hledat smysl
O kterém náš mozek snil
přelétavé zlato víl
Se ráno změní v olovo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama