Úkryt

18. července 2012 v 11:55 |  Básně
Mráz střílí šípy do kostí
ukuté z prázdných radostí
a zvoní drtivě tisícem tich
když padá mlhavě slzavý sníh

(Do noci beze hvězd co úsvit nemá
Do chladu do prázdna beze jména
Za bytí za žití platí se cena)

Ukrýt se do domu rozumu
s prázdnými flaškami od rumu
jen prázdná okna tu jen díry do světa
ä jimi s opicí žhavý mráz přilétá

(Rum dávno nehřeje a jiný není
všechno jsem v zoufalství za jedy směnil
a stejně kdopak si jen trosky cení?)

Ukrýt se v chrámu - komu však patří
mrazivý pohled má nejstarší z bratří
když jsou sousta na kost ztuhlá nutno držet půst
a mráz letí letí letí ven z knězových úst...

(Naděje s láskou rozené
do prázdné noci vyžene
co nemá sám je bezcenné...)

Prázdnota táhne prázdnota bolí
umrzly všechny pro duši stvoly
srdce nechce obrůst ledem
odborně ho rozeberem

(těžko mu můžeme však za zlé mít
chce v mrazu o teple nadějí snít
uslyšet života ozvěnu znít)

Ukrýt se do jiných - a co tam najdeš?
že slunce svítí je soukromá lež
jak jednou viděl jsi těžko ti sdílet
tak dělám od jiných, od sebe výlet

(daleko od sebe a přece blíž
kam vedou cesty teď přece už víš
o staré hloupostí s úsměvem sníš...)

Jen tomu, kdo se všeho vzdá
doufej, že zapomnění dá
dobře víš, že i naděje
doufání se jen vysměje
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama